Zrovna jsem odmaturovala a začínalo léto. Odjela jsem s našima do chatek k jezeru a užívala si sladkého nic nedělání. Byla jsem ráda, že jsem mohla vypadnout z našeho malého města, kde si každý každého všímá a pokud se někdo jenom trochu liší, tak je ten špatný a každý si na něj ukazuje prstem. Teď jsem ale mohla hodit starosti za hlavu. Náš malý kemp byl skoro prázdný a z patnácti chatek jich bylo ještě jedenáct volných.

Monika byla krasna. Na svojich sestnact let dokonce velice krasna. Byla utla, ale rozhodne ne vychrtla. Krasne, stihle nohy prechazeli do naherne kulateho, pevneho zadecku. Pas mela stihly a brisko pevne. Kozicky byly snad to jedine s cim nebyla na svem tele spokojena. Mela sotva jednicky... jen takove male bochanky ale zato krasne ruzove bradavky jako spuntiky.

„Jano, kde se couráš!, křičel můj pán a já se rychle zvedla a běžela za ním. Zrovna seděl se svou paní v jídelně a čekal až mu služebná přinese večeři. „Ano milostpane“, odpověděla jsem a pokorně se poklonila. „Co ten pes zase blázní, udělej s tím něco, kdo má při tom jeho štěkání jíst, a nezapomeň mi vyhřebelcovat koně, zítra brzy ráno odjíždím!!“, „ano pane nezapomenu“, „tak už běž a utiš toho psa!“.

Ahoj, Rád bych se s Vámi podělil o zážitek, který se mi jednou přihodil. Jsem majitelem takového menšího zvířecího útulku. Je to moje velký hobby a od města dostávám na provoz 5tisíc korun měsíčně. Není to sice moc, ale i za to jsem rád. V útulku mám asi dvanáct pejsků a tři kočky. Jednou v létě, když jsem měl zrovna dovolenou a připravoval jsem se, že si budu užívat volna, zazvonil zvonek.

Už když jsme se vraceli z restaurace, byla Paula dost rozjetá. Normálně je vcelku zdrženlivá, to jen když se napije, ztrácí zábrany. Jen co jsme došli do bytu, projevilo se, že tentokrát se rozjela o něco víc než jindy. Ani jsme se nenadáli, a už jsme leželi na divanu v pokoji a vymotávali se z oblečení.