| C@rmen |
|
|
 |
Registrace: 17-12-2009 18:40:34
Příspěvky: 27
Umístění: |
|
|
|
|
|
|
Zamyšleně se dívala do odrazu v okně restaurace a ani nepostřehla, že už se k ní konečně řítí stále nedochvilná Tamara. Jako vždycky měla o půl hodiny zpoždění.
„Čau Simčo, promiň.... promiň, že Jdu pozdě. Neuvěříš, co se mi stalo...," řekla ještě udýchaná.
„Ahoj." odpověděla jí nepřítomně brunetka.
„Co je s tebou, ani mě nevynadáš?" zeptala se udiveně Tamara.
„Ne. proč?- řekla polohlasně jindy usměvavá Simona.
Pokaždé, když se spolu viděly a Tamara přišla jako obvykle pozdě, se Simona chvíli čertila, ale za okamžik už se dokázala smát na celé kolo. Ted tady ale seděla jak hromádka neštěstí.
„Stalo se ti něco?" Chvíli bylo ticho.
„Měla jsem pro tebe připravenou takovou perfektní výmluvu!" prohodila Tamara poloironicky. Bylo ticho... nezvyklé ticho... v restauraci se to jen hemžilo, ale Simona pořád mlčela.
Tamara se starostlivě dotkla jejť ruky. „Co je? Řekni mi to."
V tu ránu se objevily v Simonině očích první slzy.
„Nebreč, ježišmarja!" Z obav o kamarádku jí tiskla ruku tak, že si ani neuvědomovala sílu stisknutí. Uplakaná černovláska odtáhla rozpačitě ruku a nervózně si zapalovala cigaretu.
„Musím se s Markem rozejít." vypadlo z ní najednou.
„Ty? S Markem? Vždyť..."
„...jste tak skvělý pár," rychle ji stačila doplnit Simona s posměšným výrazem v obličeji. „Všichni si myslí, že isme jako dvě hrdličky. Já vím. ze máme hodně společnýho, se vším mi pomáhá, není sobec na peníze... Když jdeme spolu po ulicí, každá Ženská mi ho závidí..."
„Hm." pokývla se zaujetím Tamara. „No právě, tak proč se s ním chceš rozejít? Já myslela, že vám to spolu klape."
„Já už se vedle něj necítím vůbec uvolněně..., už s ním dál nemůžu žít.., nejsem sama sebou," řekla a oči se jí zalily dalším přívalem slz.
„Ale proč?" Tamařin nechápavý pohled ji probodával zvědavostí. To. jak si ji v tu chvíli kamarádka prohlížela jí nebylo zrovna nejpříjemnější, ale musela se s tím už svěřit někomu blízkému, kdo jí řekne se zdravým rozumem a upřímně svůj názor,
„Víš, Marek... on... myslí si, že s ním musím mít vždycky orgasmus."
„A co je na tom špatnýho? Vždyť můžeš být ráda, že mu na tom záleží. Pamatuješ si na Romana, no na toho kluka, jak jsem s ním chodila? Právě kvůli tomu jsem se s ním rozešla, myslel přitom jenom na sebe!" Hned vytušila, Že se asi právě strefila do černého.
„Ach.., ale tohle je něco jinýho!" nevrle zasyčela. Tamara pro ni byla poslední člověk, od kterého čekala alespoň trochu porozumění.
„Dřív mě s ním sex bavil," svěřovala se, „i když jsem pokaždý nedosáhla vyvrcholení. Přesto mě často dostával do extáze. Ale pak se s ním najednou něco stalo. Nedala jsem mu nejmenší důvod, aby se ke mne musel začít chovat jinak. Když jsem třeba přišla utahaná z práce a neměla jsem na to náladu, hned za tím hledal něco jinýho. Pořád o tom mluvil. Až mi to úplně zprotivil. Už se vedle něj nedokážu vůbec uvolnit."
Utřela si slzy a pokračovala: „Řekl dokonce, že se mnou nebude spát, když mi nevyhovuje. A... a tak jsem začala orgasmy předstírat!"
Rozplakala se ještě víc.
„Dřív mě přitahoval, byla s ním zábava a byl ke mně moc ohleduplný. Ted mě dokonce podezírá z toho, že někoho mám. Myslíš, že jsem v něčem udělala chybu?"
„Jak jsi si přišla na takovou hloupost?" zeptala se jí nechápavě Tamara,
„Víš, už jsem nevěděla, co mám dělat. Chtěla jsem vědět názor někoho nestrannýho. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl, ani ty. A tak jsem napsala do jedny poradny, aby mně napsali nazpátek, co si o tom myslí oni," řekla Simona.
„No a?"
„Odepsali mi, že je to moje vina a že bych prý měla hýčkat svého báječného přítele, dokud mě neopustil."
„Co to je za nesmysl?! A mluvila si s ním o tom vůbec?"
„No jistě, a kolikrát."
„Simono, myslím, že si s Markem asi brzo promluvím sama! Přece tě nemůže připravovat o krásný požitek ze sexu. A když se náhodou nebude chtít polepšit, tak ti najdeme jinýho. Po světě běhá spousta jinejch chlapů." |
IP adresa byla uložena do protokolu
|
|
